Třebíčští velorexáři vyrazili na tradiční akci. 9 velorexů, chybí Osud. Sraz domluven v Náměšti v 15h. Sáhibovi jsme tentokrát řekli normální čas, protože, i když jsme mu říkali dřív, stejně přijel pozdě. Protože stále nejede, zkoušíme volat. V 16h se dozvídáme, že na nás počká v Bíteši na benzině, kde se s ním před půl pátou potkáváme. Ufff. Nechce se mi o tom mluvit. Kvůli uzavírkách jedeme letos jinou trasou. Na Lipůvku a Blansko. Od Lipůvky cítím, jak se mi velorex chvěje, trhá a něco je špatně. říkám si, že asi ložisko v rozetě, ale pokračuji v jízdě. Na Athéně zjišťuji 8 uthaných drátů zadního kola. Jelikož mám panelkové a rezervu kývačkovou jsem v pasti. Zkouším sehnat špice, kolo, rozetu ... Nakonec přijíždí Robertův soused s novým kolem, probíhá noční servis a v 23h je hotovo... Letos jsem si závady vyžral já. Popíjíme, Heřman, Polička, Krakonoš. Samá lepší značka :)
Ráno plodný rozhovor:
Franta: "Já mám nablito vedle hadráka!"
Jirka: "Tos tam asi hodil rouru..."
Franta: "To asi jo"
(no a pak do toho pro jistotu Rosťa šlápl)
Já, Robert a Jirka, absolvujem ranní koupel v rybníce. Bylo to príma, a pár vteřin se to dalo vydržet. Sáhibovi to nestartuje. Sedí ve velorexu, 5 mechaniků běhá kolem a hledá závadu. Nakonec zjistí, že má vypnutý tajný vypínač... Nu což, vyrážíme soutěžit. V soutěžích se nám celý den daří a myslím, že by to mohlo být na bednu. Disciplíny na téma "U nás na lontu": naložit hnůj na kolečko, hod vidlema, přebírání semínek, vodění loutky pštrosa, pštrosí jazykolam, dojení velorexa, zásek sekery levačkou na přesnost a převoz polínek na rudlíku. Super disciplíny, pořadatelé mají pořád dobré nápady.
Večer dojíždíme, hodnotíme, pijeme, a brzy padáme... Sobota bývá vždycky mrtvá. Akorát Zdenek v pátek sliboval, že vytáhne heligonku v sobotu a v sobotu už na ni nedošlo.
Večer probíráme zážitky a já říkám, jak Slováci, Jura Ondrejka používá v každé větě univerzájné slovo se základem jebat. Třeba natankovat plnou je najebat plnou a tak pořád. Najebat, dojebat ... Domča, když ho poslouchal dostal záchvat smíchu. No jak jsem to dopověděl, otevřely se dveře, do chatky vstoupil Ondrejka, žuchl na židli a povídá: "Som z toho dneska celý dojebaný" Výbuch smíchu v chatě asi nepochopil, ale nikomu to nevadilo :)
Neděle. Kluci odmítli rybník, jdu do sprchy. Teplota srovnatelná s tou v rybníce :)
Vyhlášení výsledků by se dalo shrnout do věty: Pobrali jsme co se dalo :) Je 22. sraz, vyhlašují 22 oceněných. A je to tu: Rosťa 22., Milda 13., Jirka Bartes 5., Robert 3. a já 2. Máme radost. Později zjišťuji, že jsem druhý o jediný bodík a to mi radost trošku kalí, už vím je se cítí sportovci na olympiádě, když jsou druzí o 0,2s :), ale co už, příští rok to třeba někdo z nás vyhraje :) A soudků bude tolik, že to ani nevypijem :)
Vyrážíme domů. Robert říká na benzince Robinovi: "Umyj okno" a pak jsme byli svědkem toho, jak snaživý závozník umyl okno sterkou i zevnitř :))) Taky borec :)
Cesta domů bez problémů a do Estonska naplánován odjezd na 1.8.2018 v 16h. Start upřesníme.
Váš Ivoš & Velorex team Třebíč