18. srpen 2013 a již 8. Dumka třebíčského Velorex teamu. Ráno sraz u Rostě, voňavej páreček na snídani, převléknutí do extra vyrobených trikotů a po tradičním čekání na Zdenka (nebudete mi to věřit, ale já jsem musel po cestě vytáhnout zapadlej kombajn), start - přes Mohelno na Montyjawáckou burzu do Zbýšova. Zde opět páreček (číslo 2.) Po vystavení hadráků zde a občerstvení jsme přejeli do muzea průmyslové železnice. Zde řešení první závady - v lokomotivním depu jsem půjčenou svářečkou zaheftoval stržený tisícihran na řazení (bo sem jel ze zbyšova celu cestu na dvojaka...). Železniční muzeum i vyjížďka vlakem mezi meze a zpět nás nadchla. Velký úspěch měl WC vagonek a děcka při prohlídce odbrzdily lokomotivu, která se s nima pomalu rozjela z depa. Průvodce to vůbec nevyvedlo z míry, sehnul se pro kus prkýnka a nepřestaje zaujatě hovořit, strčil jim to před kolo, čímž pětitunku zastavil :o). Z muzea jsme se zastavili v Neslovicích v motorestu Dobrá chvíle a můžeme ho s klidem doporučit. Mňamka. Dalším bodem byla rozhledna V.Menšíka na Hlíně, kupodivu jsem odtud nenašel fotku. Zde nám samovolně odcouval z parkoviště Jirkův hadrolet. Naštěstí ho Milda zastavil a zabrzdil.... Další problémek - cestou chcípl stroj Mirkovi (v Ivančicích na přejezdu). Páč ho neoživil, Jura Pasekůj ho přivázal za hundrta a dotáhl ho do Valče. K velkýmu překvapení na zámku ve Valči odvázaný velouš chytl na první otočení. Mirek to zamluvil jakousi teorií o šetření benzínem :o))) Na zámku nás vyblejskl redaktor Horáckých novin a my zahájili finální přesun do Hrotovic. Sakulajda, potkala nás po cestě asi největší nepříjemnost, co jsem s veloušem za 12 sezon zažil. Protože jsem se z toho pořád nějak nevzpomatoval, nebudu o tom radši ani psát, však na to příští dumku jistě zavzpomínáme. No a pak už pečené prasacko (catering obstarali senioři ze Zahrádkovic a Chládkovic větve) a pifsónek Bernard. Zdenda přivezl heligónku a svýho novýho kamaráda Tondu. Tonda je elektronický bubeník, a má nesporné výhody - nechlastá a tím pádem se nevožere a navíc, vezme si jen 50 korun na hodinu :o))), čímž pádem může Zdenda směle konkurovat ostatním hudebním tělěsům nejen kvalitou,ale i cenou. Zpívalo se jako vždy česky, něměcky a nakonec i Jirka si zahrál svoje oblíbené Astrachance...
Ráno nás čekala česnečka a návrat do reality ...
Nezbývá než se těšit na příští, devátou DUMKU, 2014 a to ....???kde???