Slovakia Adventure Fechtl Trip 2015

Fotoreportáž cestovatelů z pera Toma Rigó z cesty s Rosťem Chládkem

4. 7. 2015

v 10:03 jsme vyrazili na těhle peklostrojích na Slovakia adventure fechtl trip 2015! 10 dnů na těhle bestiích! No nic,vyjíždíme z benzínky,řadíme za 3 a vzhůru do neznáma!

Před odjezdem

Tom vyráží

nekonečné obzory

kudy tudy do Bavorova?

romantika a komáři

Maďarsko, hranice

camp

5. 7. 2015

Tak pro dnešek Komárno,spíme u jezera ve stanu,zatím ujeto 320km,stroje šlapou jako hodinky,já už dělal výbrus šmirglem po 2 zakousnutích,ale pořád to letí jak má. A už jsem zjistil, proč se Komárno jmenuje Komárno..je to tu samej komár,ale snad víc je tu ještě Maďarů. Dobrou noc všem,zítra valíme dál

6. 7. 2015

3. den na cestě,dneska jsme si jen tak na otočku zabloudili do Maďarska,ujeto dohromady 530 km od domu a garáže s náhradními díly. lidi jsou pořád přátelštější,všude kde zastavíme se s námi někdo baví a radí kam dál,fotí si stroje,ptají se kde o tom celém napíšem,dokonce i policajti zastavili na kus řeči(to není jak to SWAT komando u nás,ranní hygienu jsme udělali za 1,5€ v kavárně,teď už ležíme u přehrady na Stříbrných jezerách u Lučence a usínáme při jednom z nejkrásnějších výjevů a výhledů na přírodu co jsem kdy zažil to cestování má prostě něco do sebe zítra letíme dál na Košice a potom se uvidí kam to pošleme dál. Dobrou noc všem,motorkářům obzvlášť

9. 7. 2015

Dlouho jsme o sobě nedali vědět..no,od posledního příspěvku jsme už zase kousek ujeli. 6. den,ujeto 1050km.

projeli jsme se z posledního přidávaného místa až do Košic,což je něco lehce přes 200km,posledních 70 dost svižným tempem a jedním lehčím zákusem, pomalu ale jistě začínám proklínat celou rodinu náčelníka co vykouzlil můj výbrus na válci,protože už jich mám za sebou 6. No v Košicích jsme přečkali noc,přijet o 5 minut déle a nebýt recepčního co si před jízdou dolíval olej spíme před bránou. po ranní sprše v koncentračních podmínkách jsme vyrazili směr hranice Ukrajiny,kde na prvním hraničním přechodu jsme potkali královnu Emancipaci,která nám řekla že celní prostor se nefotí a že další nejbližší přechod je ve Vyšném Nemeckém. Tam jsme se plní odhodláni že nás nějaká policajtka nezastaví vydali,dojeli na místo,ale po zjištění,že by jsme 2 hodiny čekali na prohledání a půlku dílu a nářadí by nám vyházeli jsme se spokojili s fotkou celnice a jeli na Zemplínsku Šíravu,jezero zapasované opět do překrásné krajiny plné vrcholků hor,které nám na celou noc přinesli krásné překvapení ve formě bouřek a silného větru,my zjišťujeme že náš stan není až tak nepromokavý jak se mohlo v obchodě zdát a ráno z noci už vysprchovaní sušíme,balíme a vyrážíme do Lipan,kde po usouzení že dalších 40km do cíle ve 14 stupních nad nulou a tenké mikině a teplácích(nic teplejšího nemáme,super nápad) nedáme,kotvíme v místním hotelu,kde nám pohodový recepční zaparkoval stroje do sálu pro svatební hostiny a usínáme v krásných,pohodlných a hlavně suchých postelích máme najeto celkově asi 1050km,zítra ráno vyrážíme směr Polsko a pak dolů na Liptovský Mikuláš,kde zůstaneme na další noc

Dáme o sobě zase vědět,gratuluju všem, co v mém románu došli až sem

P. S.: Všichni hledají smysl a důvod života..a přitom je to celé jen o tom dělat věci co tě baví,žít a plnit si svoje sny,cíle a celý život si užívat..a my teď ty sny,cíle a užívání hltáme z plna hrdla a zatraceně nás to baví

Ukrajina, hranice

šťasný pohled

Polské hranice

Cestovatelé

Rosťův mustang

Tomášova jednadvacítka

tourer

13. 7. 2015

Máme tu den číslo 10, ujeto 1 800 km a jsme doma!

takže..co se za poslední 4 dny naše ‪‎Adventureslovakiafechtltripu událo..ráno 7. den vyrážíme z Lipan opět ve 14 stupních,teplácích a mikině. Po ujetí 40 km ze včerejší trasy zjišťujeme, že to takhle opravdu dál nepůjde nebo nám začnou upadávat končetiny zimou a bez těch se špatně jede..kotvíme v místním KiKu,já si kupuju bundu za 10€ a Rosťa tepláky za 9€,jdeme do Kauflandu na nákup do trafiky,tam kupujeme nejlevnější křížovky(noviny),kterými jsme se pak každy poctivě vystlal stránkami nevylustěných hádanek po celém těle a vyrážíme směr Tatry,nejdřív na polské hranice a pak na Štrbské pleso. Krásné výhledy,krajinka jako malovaná,ale když jsme vyjížděli z domu tak nás ani jednoho nenapadlo že Tatry=zima,takže bez pořádného oblečení(nejteplejší byla letní tenká mikina,dlouhý kalhoty na co? Zabírají moc místa!)na motorce vám ve 12 stupních s proti větrem ani křížovky za 30 centů nepomůžou,takže nahoře jen krátká přestávka na odmrazení a zase rychle pryč,jen ať už jsme dole v teple! Rychlejší sjezd z hor by zvládl už jen František Šťastný a my na kost vymrzlý nacházíme hotel,dáváme si teplou sprchu,večeři a jdeme spát. Další den vyrážíme směr Trenčín,to byl náš nejdelší zátah za celý trip,kdy jsme za jeden den od 11 do 8 s jednou půlhodinovou přestávkou na pozdí oběd(asi tak v 5 hodin) ujeli 250km a to i přes kopce a jen s jedním zákusem! Jsem na svojí červenou krasavici hrdý!

Další den ráno nás v kempu v Trenčínem vyzvedává můj kamarád Jaroslav KX Hoško na závodní Babetě v křiklavé zelené barvě,který nás celý den vodí po okolí a krásách Trenčína a na nejkrásnější zakončení nás navedl na motokrosovou trať do B(C)eckova,kde jsem si krásně zavzpomínal na vyhraný juniorský závod po jednom z největších v podstatě osobních doháněcích soubojů v životě. Po fotkách na startovním roštu se loučíme a v 7 večer vyrážíme na noční jízdu,kdy jsme si prostě řekli, že už dneska spíme v Česku v Hodoníně. A taky tomu tak bylo! Dáváme poslední přestávku před hranicemi v Holíči,kde rozjímáme nad tím, jak to celé uteklo a že se nám do toho Česka ani moc nechce..no pak jsme se odhodlali a asi v 9 večer překračujeme pěkně vedle sebe hranice,hledáme náš na internetu vyhledaný nejlevnější hotel hned vedle vlakového nádraží a po žvatlání o celé cestě nad otevřenou mapou v jednu ráno usínáme a jdeme spát.

Poslední a to 10. den v 9:20 vstávačka,vytlačit peklostroje ze zamčeného průjezdu a vyrážíme na už kouskovou 120km dlouhou cestu domů..tou cestou si vlastně uvědomujeme, že to naše Česko je přes to všechno strašně krásná zem a že jsme zase rádi mezi svejma, i když Slováki beru taky více méně za naše, i když jich většina mluví Maďarsky při pohledu na Dukovanskou jaderku si uvědomujeme,že celé tohle dobrodružství je vlastně už u konce a jak by jsme jeli ještě dál..projíždíme značku Hrotovice a zjišťujeme že z Hrotovic do Hrotovic je to vlastně nějakých 1770 km a 10. dnů cesty