Balaton byl vybrán jako relativně nejbližší cíl pro dlouho plánovanou první nějakou zahraniční výpravu. Loni nám to neklaplo, letos jsme si stanovili dopředu odjezdové datum na čtvrtek 7.8.2014, aby se pak už nikdo nemohl vymlouvat, že mu to nepasuje. No a týden před odjezdem se nám na Dumce ve Výčapech podařilo vyhecovat Roberta, který si od Jury hadrouše vypůjčil, a že jede s náma. A Osoudkovi se podařilo v třebíčské firmě Variant zajistit outdoorovou mini HD kamerku CELTEC, takže bylo o zábavu během jízdy postaráno.
Ještě se musím vrátit k přípravám, protože ještě ve středu 6tého v půl deváté večer, kdy se u mě stavil Milda s tím, že to nemůže vyladit a když uviděl mýho fronťáka na zvedáku s rozebranou rozetou, začal se smát... Co dodat, pozdě, ale přece jsme to všichni naladili a ve čtvrtek 7.8. v 6 ráno dělali u Rostě v Hrotovicích první odjezdovou fotku.
Takže 7/8 v 6.00 start Hrotovice, nejeto 0km. Vyrazili jsme na Hevlín a již cestou byl první problém, Mildovi se to uchcávalo. V Hrušovanech jsme v půl osmé dotankovali (já po 50km 2 litry), přejeli hranice a po cca 60km a zastavili v Rakousku, Miloš vyměnil plovák, protáhli jsme záda a jeli dál. Těch 60km se ukázalo tak akorát, aby člověk z hadroleta úplně nezdřevěněl. Úspěšně se nám podařilo všechny sjezdy a nadjezdy projet tak, jak jsme chtěli = vyhnout se dálnici. Přejeli jsme Dunaj (pardon zde se jmenuje Donau) a kolen Neusiedlerských jezer se sunuli k Maďarsku. Milda vyměnil ještě dva plováky a pak je začal měnit zase od začátku :o))). V Neusiedlu jsme v 11.30 po rovných 200km tankovali (6 l/150km) u malý čerpačky s perfektníma stojanama na MIX 1:50 a 1:25. My jsme měli oleje svoje, spokojili jsme s 95oktanovým superem. Benál v rakousku v přepočtu 38kč, což není tak zlý. Čerpadlář vyzvěděl podrovnosti o našich strojích, popřál nám šťastnou cestu a my poračovali k Maďarským hranicím. Spotřeba mě vycházela kolem těch 4 litrů, což se mi zdálo až skoro málo, ale je fakt, že jsme broukali čtyřkou na minimální otáčky a udržovali víceméně konstantní rychlost 60km/h.
Přejezdem do Maďarska (najeto 250km) se rázem o třídu níž změnili silnice. Kdosi konstatoval, že jsme se přejezdem hranic vrátili do Česka. To sedělo. Zastavili jsme u Kapuváru, prošli mapu, naťukali trasu do navigejšn, pojedli, Milda opět vyměnil plovák, Osud utáhl výfuky a jeli jsme dál. Jelo se krásně. 31 stupňů, provoz minimální, fakt jsme si to užívali. Pokračovali jsme ve stejném tempu i frekvenci zastávek a ...
... a po necelých 400 km (393km) jsme pár minut před 17h dorazili do předem vyreferovanéko kempu Venus v Balatonczepezdu. S paní byla super domluva. Já začal anglicky, ona taky, když chybělo nějaký slovíčko mě, hodil jsem německý, a plynule jsme přešli do něčeho jako slovenština. Cena za 7 lidí, 3 stany a 6 cars (já jsem teda říkal halfcars) byla v přepočtu za 2 noci 2450 Kč (to by i Mušov byl dražší). Navíc teplý sprchy po celý den zdarma, čistý záchody s papírem, a klídek maximální. Prostě super. Pivko za 50, to taky šlo, navíc Robert tahal z útrob hadráka další a další kartony starobrna (vůbec nevím, kde to všechno vezl) takže jsme žízní netrpěli...
Naskákali jsme do vody, osvěžili se, postavili stany (teda jeden samostan, jeden pidistan a jeden hrad), uvařili guláš a relaxovali. Po celou dobu jsme museli umožňovat všemožným evropským národům fotit hadrolety a vysvětlovat parametry. Večír jsme testli jedinou hospodu v kempu s maďarským karaoke a na výběr na čepu: Staropramen a Borsodi. Samosebou jsme otestovali maďarský :o)
8.8. ráno kluci vyhlásili servisní dopoledne. Rosťa na protest lehl na karimatku, vzal noviny a s konstatováním: "Každý dělá to co umí" se pustil do luštění křížovek. Robert zgenerálkoval zadní nápravu (dá se to tak vůbec říct?), Milda ladil plovák a vejfuky, já jsem řetěz povolil a Osud utáhl. No a pak jsme vyrazili okolo Balatonu do Balatonfuredu. Super výlet, nádhernej přístav, a pak ta jízda kolem pláží - načisto Chorvatsko. Opravdu krása. Tam to žilo. Cestou zpátky jsme navštívili vojenské muzeum. Po návratu někteří neměli oprav dost a tak třeba Robert vytáhl oba svisláky a zgenerálkoval i přední nápravu:o) Najeli jsme rovných 50km + večer jsme nachodili 10 km pěšky po Balatonczepezdu a hledali hospodu. Když jsme ji pak našli, zjistili jsme že jsme se jí asi tak 2x úspěšně vyhnuli :o))) Vyzkoušeli jsme 2 hospody a zmoženi maďarskýma škopkama ulehli k letnímu spánku.
9.8. ráno jsme posnídali a přežili jsme útok maďarských špačků, kteří si strom nad náma vybrali jako tréninkovou bombardovací základnu. V klídečku jsme sbalili, rozloučili se, naposled se vykoupali a vyrazili změrem Tapolca-Pápa-Kapuvár. Natankovali jsme (benál v Maďarsku cca 42kč v přepočtu). Než jsme překročili do Osterreichu, staly se nám 2 příhody. Za prvé: jedeme, proti tři auta, mávají (jako ostatně všichni celou cestu), akorát si nevšimli, že to první bliká doleva a zastavuje. Ozvalo se ÚÚÚÚÚÚÚÚíííííííííííííí......a v zrcátku jen bílej kouř od gum a.... BUCHHH, tesně vedle Roberta, no dopadlo to pro nás dobře - ujeli jsme :o))).
A druhá příhoda: vaříme oběd na cykloodpočívadle tesně před hranicema. Zastavují auta a chodí si fotit hadrolety. Taky takové fósaté potetované stréc v pasátu, a když se vyptal na všechny údaje o trojkolkách (byl to znalec, jawa mu nebyla neznámá), prý jestli se nechceme vykoupat, že tu má 200m ranč... Zajel mi to ukázat a já jsem tam výpravu po obídku dovedl. Hájenka uprostřed lesů, paní domu, pár slepic, mraky metrů dřeva 60let starý traktor - dvouválec Steyr a rybníček s molem a rybama. Plot plný rámečků od SPZtek a na dvoře mrazák jako prase, plný pití a jídla. a hned nabídka: bííírs, schnaps - s díky jsme odmítli, vykoupali se, skoukli historický traktor a zase jeli. Jen Milda s Rostěm stáli, drželi se za hadráky a měli utkvělou představu, žer nás tam borec v lese rozčtvrtí a nacpe do toho mražáku a rozprodá orgány. No co vám budu povídat, rozvinula se z toho slušná debata a máme z toho TÉMA k pivku dodnes :o))) :o))) :o))) Stav tacho: cca 510 km.
V Rakouskou jsme dojeli kolem Neusiedlerských jezer v asi 15hod do Podersdorfu, kde jsme měli plánováno překempovat. tolik lidí už jsme dlouho pohromadě neviděli a kemp byl beznadějně plný. chvíli jsme špekulovali jestli bychom to protáhli až na Mušov, ale zatahovalo se a vypadalo to bledě. Chlaďasi objevili v mapě kemp, 4km od mostu přes Dunaj, takže jsme vyrazili. Dojeli jsme tam se stavem tacho cca 690 km právě včas. Jen jsme postavili stany, začlo pršet. Osud vylovil ze stroje velikou plachtu a postavili jsme mezi hadrákama šapitó, uvařili večeři a zapíjeli rakouským pivem (3E - to už je pro našince celkem drahota). Prokládali jsme to slivovicou a ráno jsme ji ještě měli :o))) Robertovi nešly blinkry, tak ladil Jirkovu elektriku, ale po chvíli se to samo spravilo, tak to radši nechal. No a po sbalení a vystřízlivění jsme vypálili nach hause. Přejezd Dunaje, proplétání mezi slony OMV a zastavili u Mistelbachu na Shellce, kde Mildův hadrák počkal až zastaví a teprve pak mu prasklo lanko od plynu. Je to fakt slušně vychovanej stroj! Během oprav jsme čerpadlářce vysvětlili, že to není citroen, pak jsme minuli ceduli Česká republika, kdo potřeboval natankoval v Hrušovanech a pak už jsme v klídečku doprcali až domů. Pozoroval jsem jak s blížícím se domovem zrychlujeme tempo, ke konci už jsme pálili přes 70 :o)
Závěr: něco málo přes 850km nebo chcete-li necelých 900km, bez vážnějších problémů. Takže chlapi, příští rok je to stále otevřené: Alpy, Itálie, Chorvatsko, Polsko ??? Jirka Paseka se dal slyšet, že jestli se pojede na motorkách, on jede určitě, i kdyby to mělo být do Švédska!
A neboooo - kemp na dvoře u hodného strýčka u Kapuváru, co ??? ??? ??? ???
Z akce už je k dispozici sestříhané DVD!!! 55minut, vypálím, či někam nasdílím na žádost emailem: veteran@retroklub.cz